jihlavanka2Často od známých a kamarádů slyším, že pro ně ani Jihlavanka není špatná a že tu kávu obecně beru nějak moc vážně. Rozhodl jsem se tedy zaexperimentovat a zkusit udělat espresso z té nejlevnější a nejpopulárnější kávy pro »českého turka« – ze »Staročeské směsi«.

Pro tyto účely jsem v Kauflandu, 4. 7. 2009 koupil 70 g balení za 14 Kč. Káva byla balena 21. 2. 2009 – tudíž je minimálně přes 4 měsíce stará. Řekl bych tedy, že docela dost, když přihlédnu k tomu, že jsem zvyklý pouze na kávu starou několik dnů po pražení, kterou kupuji přímo v pražírnách.

Po rozstřihnutí balíčku jsem zjistil, že káva na první přičichnutí až tak špatně nevoní – »Voní hezky« (i když má daleko třeba od takového etiopského Yirga Cheffe). Marketingové oddělení (například tady /PDF, 9.6 MB/ na stránce 42) společnosti Tchibo tvrdí:

Jihlavanka je nejoblíbenější kávou mezi českými a moravskými spotřebiteli. Lahodný šálek poctivé kávy Jihlavanka je vždy příjemným povzbuzením v každodenní činnosti, kdy si můžete vychutnat kouzlo okamžiku a ponořit se do světa chutí a vůní.

Tož pojďme se do toho kouzla ponořit hlouběji a seznámit se s ním…

jihlavanka3Jelikož si většinou dělám espresso doppio (50-60 ml) ze 14 gramů kávy, zkusím stejnou dávku i u tohoto pokusu s Jihlavankou. Použil jsem dvojitý »Ridgeless La Marzocco Style« košík, který váži 30 gramů. Pro první pokus jsem se rozhodl použít mletou kávu přímo ze sáčku (i když je evidentní, že její hrubost mletí není dostačující pro espresso). Po zarovnání a upěchování kávy a po vyrovnání teploty v kávovaru jsem spustil proces extrakce. Skleničku jsem položil na digitální váhu, abych mohl přesně sledovat, kolik kávy a za jakou dobu se vyextrahovalo.

1pokusJak jsem očekával, hrubost mletí »pro českého turka« způsobila velice rychlou extrakci – 74 ml za 11 vteřin. Chuťově nebyl nápoj překvapivě až tak hrozný – plochá chuť s velmi jemnou kyselostí. Horší to bylo ale s chuťovým ocasem, který se o slovo přihlásil po minutě. Výrazná dřevitá pachuť v ústech – asociativně se mi vybavila dubová kůra a zubařské křeslo – žádná stopa po kávě, spíše mi připadalo, že jsem vypil nějaký lékařský vývar z bylin.

Teď, abych se přiblížil kánonům na výrobu espressa, musím namlít mletou Jihlavanku ještě jemněji, abych docílil extrakce 50-60 ml během 25-28 vteřin.

4pokusPo několika pokusech a testech jsem našel správné nastavení hrubosti mletí na svém Mazzer Mini a na přiložené fotografii tedy mohu ukázat průběh výsledné extrakce. Extrakce probíhala 26 vteřin a za tu dobu vyteklo 62 ml nápoje. Nevypadá špatně, že?

jihlavanka4Jenže ouha – správný průběh extrakce zvýraznil všechny aspekty této kávy. Vůně dřeva, spálených sirek, zubařské ordinace a trocha melty. Chuť hořká, štiplavá na jazyku a na patře. Vychutnávat pití tohoto nápoje jsem opravdu nemol – pár doušků stačilo k tomu, abych se utvrdil v tom, že »tudy cesta nevede«. Jeden můj známý po dokončení mého experimentu dokonce prohlásil, že tato káva »se dělá ze žaludů« :). Co ale tomuto nápoji nelze upřít, je nezničitelná crema (pěna na povrchu) – i po 10 minutách nedoznala téměř žádných postřehnutelných změn.

Poznámka: Ano, chápu že toto je směs navržena speciálně pro »českého turka«. Vím, že v profesionálním espresso kávovaru bude vykazovat jiné chováni než například při french pressu (který by byl pro tento test asi vhodnější). Chtěl jsem pouze ukojit svoji zvědavost, která byla vyburcována všemi, kdo mi Jihlavanku doporučovali – »je dost dobrá, proč tu čerstvost kávy a její zdroj tolik řešíš, co je v tom za rozdíl?«.