Espresso stroje dneška mají své začátky v 19. století – století páry, industrializace a zrychlujícího se životního tempa. Majitelé kaváren si uvědomovali potřebu nabídnout zákazníkům rychlejší způsob přípravy nápojů a hledali něco, co nahradí 4–6 minut trvající přípravu překapávané/filtrované kávy. Vynálezci té doby viděli jednoznačnou odpověď ve využití nového objevu a »miláčka publika« – síly páry.

První patent na stroj, který odděleně využíval vodu a poté páru pro extrakci kávy získal, již v roce 1878 německý vynálezce Gustav Kessel. Souběžně jiní vynálezci zkoušeli nové cesty, získávali další patenty.

Angelo Moriondoangelo-moriondo-patent_jaknakavu-euKávový expert Ian Bersten, při sběru materiálu pro svou knihu Coffee Floats, Tea Sinks[1], narazil na zapomenutý patent Angela Morionda[2] (fotografie vlevo). Moriondo svůj stroj pro dávkovou přípravu kávy (50 porcí najednou) popsal v roce 1884 a vylepšoval jím předchozí nápady: oddělení přívodu vody a páry, použití tlaku páry (do 1,5 barů) pro protlačení vody skrz větší množství kávy a spaření kávy na konci extrakce (tehdy panoval názor, že bez spaření kávy párou není extrakce kompletní). Žel Moriondovi ale scházelo vizionářství a marketingový duch, které pomohly Luigi Bezzerovi a Desiderio Pavonimu zapsat se do dějin historie espressa.

historie-a-vyvoj-espresso-stroju-0la-pavoni-ideale-historie-a-vyvoj-espresso-stroju-3V letech 1901–1902 Luigi Bezzera přišel se strojem[3], který expresně (45 vteřin) neboli na požádání, připravil jeden šálek kávy. Ve svých patentech totiž použil princip stroje Angela Morionda, ale upravil páku (portafilter) tak, aby obsahovala jen jednu dávku kávy pro jeden šálek. Taktéž Bezzera spolu s Desideriem Pavonim vynalezli přepouštěcí ventil pro páru. Ten zjednodušil dokončení extrakce a zbavil obsluhu nebezpečí opaření se. Na milánské mezinárodní výstavě v roce 1906 Bezzera a Pavoni představili světu svůj nejnovější stroj – »Ideale« a výraz »caffè espresso«. Pořád se ale jednalo pouze o filtrovanou kávu připravenou rychle pod tlakem 1,5–2 barů.

Na milánské mezinárodní výstavě v roce 1906.

Dalších čtyřicet let trvalo, než v roce 1947 konečně nastal průlom – Achille Gaggia (foto dole) upravil a vylepšil Cremoneseův mechanismus se závitovým pístem – použil páku, vertikální píst a silnou pružinu (tlak poskytovaný pružinou už nezávisel na tlaku v boileru a mohlo se tak upustit od použití páry pro extrakci). Tím Gaggia docílil do té doby neslýchaného tlaku vody 8-9 barů a na světě se objevilo espresso, jaké známe dnes.

Achille Gaggia

Zdroje:
1 Bersten, Ian (1993). Coffee Floats Tea Sinks: Through History and Technology to a Complete Understanding.
2 http://en.wikipedia.org/wiki/Angelo_Moriondo
3 http://www.google.com/patents/US726793