Cappuccino – vysvětlení pojmů.


»Řád menších bratří kapucínů« vznikl v roce 1520 kdy Matteo da Bascio, observantský františkánský bratr z italského Marche, byl »inspirován bohem« ohledně změny tehdejšího života františkánů – nebyl totiž takový, jaký si Sv. František představoval. 4

Stalo se to když se Matteo da Bascio vracel z jednoho pohřbu do svého konventu. Potkal žebráka a ze soucitu mu dal část svého oblečení. Krátce poté, během modlitby, uslyšel hlas, který ho třikrát upozornil – »Splňuj Pravidlo do písmene«. Poté se Matteo zvedl, vzal starý hábit a k němu přišil dlouhou špičatou kapuci – cappuccini (kterou na místě ušil z roucha) – a hned v něm vyrazil do Říma – nést poselství a šířit myšlenku. Tento příběh, převyprávěný kronikáři, jasně ukazuje, že hábit s dlouhou špičatou kapucí byl důležitým symbolem nové františkánské reformy. Hábit tohoto střihu se totiž bere za původní tvar františkánského oblečení, narozdíl od hábitu s rouchem a malou kulatou kapucí který mnozí brali za inovativní a přinášející duch uvolnění do bratrství. V Ognissanti ve Florencii, je vystaven hábit, který má přišitou dlouhou špičatou kapuci – říká se, že ho nosíval Sv. František. 2

12. ledna 1535, Pavel III. (v té době ještě Hlavní ministr observantů) vydal breve, které poprvé oficiálně pojmenovalo skupinu reformátorských bratrů – cappuccini – kapucíni. Od té doby jsou bratři oficiálně nazýváni »Řád menších bratří (Sv. Františka) kapucínů«. 2

Původně pouhá populární přezdívka se stala oficiálním názvem řádu, který »nyní působí ve 101 zemích světa, čítá kolem 11,000 bratrů žijících ve více než 1,800 komunitách«. 1 Jedno a totéž jméno, jenž vycházelo ze zvláštnosti hábitu s kapucí – cappuccini – podle vizuální analogie, bylo dáno i kávovému nápoji.

Taktéž existuje i jiná verze vzniku – že nápoj vděčí za své jméno barvě kapucínských hábitů. Ve vídeňských kavárnách se, prý, do kávy přilévalo mléko, až pokud nápoj nezískával barvu kapucínského hábitu…

Cappuccino je nápoj o objemu 150–180 ml. Převážná většina zdrojů uvádí jeho složení jako 1/3 – espressa, 1/3 – mléka, 1/3 – mlečné pěny. Stále více lidí si ale myslí, že dnešní doba si žádá lepší a chutnější cappuccino. Tím je nápoj který se skládá pouze z espressa a jemně našlehané mléčné mikropěny. Hrozivou, chuť a konzistenci kazící pěnu s velikánskými bublinami, raději necháme tam kam patří – do koupelny.

Základem cappuccina by mělo být 25–30 g perfektně připraveného espressového nápoje (espresso, dvojité ristretto), které se zalije zhruba 110 g mléka našlehaného do stavu mikropěny (a to o teplotě 60 stupňů Celsia /jiné zdroje uvádějí 65–70 stupňů Celsia, ale to už mi příjde moc/). To vše naplní 180 ml šálek pro cappuccino.

Další druhy kávových nápojů:
Espresso – vysvětlení pojmů.
Caffè latte – vysvětlení pojmů.
Jak na »French press«?
Frappé – vysvětlení pojmů.
Piccolo neexistuje.

Zdroje:
1 http://www.db.ofmcap.org/pls/ofmcap/v3_s2ew_consultazione.mostra_pagina?rifi=guest&rifp=guest&id_pagina=1238
2 Hess, Lawrence. „Capuchin Friars Minor.“ The Catholic Encyclopedia. Vol. 3. New York: Robert Appleton Company, 1908. 27 Nov. 2009 http://www.newadvent.org/cathen/03320b.htm
3 http://www.capuchins.org
4 http://en.wikipedia.org/wiki/Order_of_Friars_Minor_Capuchin
5 http://it.wikipedia.org/wiki/Ordine_dei_Frati_Minori_Cappuccini
6 http://www.britannica.com/EBchecked/topic/369649/Matteo-da-Bascio
7 http://leccos.com/index.php/clanky/frantiskani
8 http://cs.wikipedia.org/wiki/Konvent
9 http://www.wga.hu/database/glossary/popes/paul3.html
10 http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_III.
11 http://en.wikipedia.org/wiki/Ognissanti,_Florence
12 http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi


7 komentářů: “Cappuccino – vysvětlení pojmů.”

  1. 65-70°C je příliš vysoká teplota pro správně našlehanou pěnu

  2. 2 Jakub Hartl: taky jsem nad tim dlouho premyslela, co tam dat (zda muj osobni nazor, anebo vseobecne doporuceni). Souhlasim s Vami, pro me je nejchutnejsi kdyz to je tech 60 stupnu (plus minus nekolik stupnu). Zatim jsem tam dala vseobecne doporuceni, abych vubec mohla tento dlouho odkladany prispevek publikovat. :)

    Kazdopadne od vcerejska uz provadim rozsahlejsi testovani chuti cappuccino podle teploty mleka, a brzy tyto hodnoty opravim na ty, co se zdaji byt chutove nejlepsi.

  3. Kubo, jeste ted si pamatuji, jak jsem ti daval ve Spolku v Brne ochutnat cappucco z 70°C mikropeny :) A urcite ti chutnalo, haha … Kazdy to rad jinak horke … Ja bych lidi nechal orientacne pri 60-70°C, myslim si, ze ten udaj je v poho ….

  4. Zdravím,

    díky za perfekt článek o cappuccinu!

    Měl bych dotaz – připravuji moderní cappuccino (tj. z mikropěny), jaká má být správná hloubka pěny? Děkuji za vysvětlení.

  5. 2 David: Napriklad, pravidla WBC (http://worldbaristachampionship.com/wordpress/pdf/2010%20WBC%20Rules%20&%20Regulations%20Version%2013.06.pdf Stranka 6, bod 2.2.2), urcuji vertikalni tloustku vrstvy mikropeny na cappuccinu kolem 1 cm. Toho bych se priblizne i drzela. Hlavne ale, samozrejme, rozhoduji Vase osobni preference a jak to Vam chutna. Hlavne ze se dodrzuje spravny pomer kavy/mleka a do salku nalevate opravdu mikropenu (ma vetsi povrchovou plochu a lepe se promicha s kavou–vyraznejsi a intenzivnejsi chut). Pokud delate latte-art na povrchu, tak bych se ve vysledku nebala ani o neco tensi vrstvy mikropeny. :)

  6. No, obecně taky platí, že cappuccino by mělo dosahovat ideální teploty, kdy je ihned poživatelné a člověk si o něj nespálí jazyk.